Elektroosmóza

K odvlhčení objektů a vysoušení zdiva se elektroosmóza úspěšně využívá přes 30 let. Fyzikální princip je známý už téměř 200 let, první praktické využití proběhlo před cca 70 lety.

Technologie vysoušení zdiva na elektrofyzikálním principu vychází z obecně známých fyzikálních jevů, podle kterých elektromagnetické pole ovlivňuje chování vodních roztoků v tom smyslu, že ionty putují podle elektromagnetických siločar k zápornému a kladnému pólu.

K zápornému pólu -katodě, tj. k Zemi, putují anionty vody s v ní rozpuštěnými solemi. Tyto ionty se pohybují co nejrychleji cestou nejmenšího odporu. Větší část vlhkosti prostoupí přes povrch zdiva, odkud se odpaří. Může dojít k dočasnému zesílení vlhkostních projevů a většímu výskytu solných výkvětů v odpařovací zóně. Zbývající část vlhkosti je zatlačována do podzákladí, ke katodě, tj. k Zemi. Postupně tak dochází ke snížení úrovně kapilární vzlínavosti zemní vlhkosti.