ODVODNĚNÍ A DRENÁŽE

Základem úspěšné sanace vlhkého zdiva je dostatečné odvedení srážkové a pozemní vody od objektu. Proto správné sanační řešení obsahuje kompletní revizi okapního systému, svodů, lapačů nečistot, jímacích a vsakovacích objektů. Části s problematickou nebo nedostatečnou funkcí (např. nopová folie) je nezbytné opravit nebo nahradit novými, co chybí, musíme doplnit. Součástí sanačního řešení by měl být i kontrolní plán, který stanoví, co a jak často je třeba kontrolovat a případně vyčistit. Pravidelná údržba nám ušetří spoustu starostí i finančních prostředků.

Při dokončování sanace je dobré nezapomenout na vhodné úpravy terénu pro zajištění odvodnění nejbližšího okolí domu. Minimálně v pásu 1 m od budovy by měl terén klesat v přibližně 5% spádu a celá spádovaná oblast musí mít dostatečně dimenzovaný odtok s ochranou proti ucpání.

Pro zamezení přístupu vody k základům a podzemním stěnám domu zřizujeme drenážní systémy. Zajistí nám odvedení podpovrchové vody a zamezí tlakovému působení podzemní vody na konstrukce základů. Drenáže sestávají z drenážní trubky, dnes zpravidla plastové, která má po celém obvodu nebo v jeho větší části otvory pro přítok vody. Okolo trubky bývá dobře propustný zásyp obalený filtrační geotextilií. Textilie zamezuje vplavování jemných částic do drenáže a zaručuje dlouhodobé fungování odvodňovacího díla. Pro čištění a kontrolu drenáže se v intervalu cca 20 m zřizují svislé revizní a čistící šachty zakryté odnímatelným poklopem. Drenážní systém se zásadně buduje jako samostatný a hydraulicky oddělený od povrchového a okapního odvodnění.

Nezbytnou součástí drenážních i okapních odvodňovacích systémů jsou retenční a vsakovací objekty, budované jako podzemní plné respektive děrované nádrže. Před vybudováním vsakovacího objektu je nutné vždy ověřit reálné možnosti vsakování v místních geologických podmínkách.